Rallye Mastodont a jiné příhody
Do kempu Motýlek jsme přijeli v pátek kolem osmé hodiny večerní. Motorek už stálo u chatek hááááfo a i stanů na louce za silnicí bylo požehnaně.
U Yankeeho jsme se zaregistrovali, obdrželi poukázky na baštu, startovní čísla ( Rudy 1 a já 35) a odebrali jsme se do chatky, kde už na nás čekali naši zatím neznámí spolubydlící. Ukázalo se, že to nejlepší, co pro nás mohl Yankee tento víkend udělat, bylo přidělit nás do chatky ke Kvashovi (LC8) a Petře (VW Touran :-)) ). Během deseti minut nám bylo jasné, že jsme stejná krevní skupina a že spolu prožijeme příjemný víkend. Jak příjemný bude, netušila jsem ani v nejmenším :-)) A netušil to ani chudák Kvasha, který s leštěnkou a hadříkem pobíhal kolem motorky a odtraňoval hmyz a nečistoty :-))
V sobotu přesně v 6,00 SEČ se Yankee chopil tlampače a vyhlásil budíček. Osazenstvo naší chatky chvíli uvažovalo, co by se dalo použít jako improvizovaná střelná zbraň, ale nakonec jsme se vyhrabali z vyhřátých pelíšků, zdlábli výbornou snídani, nastartovali oře a v dvojstupu jsme čekali na povel k odjezdu. Čekal nás 90-ti kilometrový přesun přes pole a lesy z kempu do místa startu Enduro etapy. Kolona čítající cca 80 motorek se pohromadě držela asi 10km. Za brodem na blátíčku ve stoupání kdosi odložil svoji LC8 a než se posbíral, jezdci před námi nenávratně zmizeli v prachu (i proto, že pár masérů vepředu mělo pocit, že musí všem ukázat, jak jim to jede...). Takže hned na následující křižovatce nikdo netušil, kam se máme vydat. To, že je celá trasa přesunu značená růžovými fáborky, nevěděl nikdo (škoda, že nám to Yankee zapoměl říct....). Takže jsme se drželi hesla, že "když nevíš kudy, jeď rovně". Jenže rovně jsme dojeli na nejširší silnici v kraji - čtyřproudou výpadovku na Mohelnici. Tam jsme zastavili a dali nad slepou mapou od Yankeeho hlavy dohromady. Stálo nás tam asi 20 kousků. Kde byl zbytek, to nevím. Asi dobloudili někam jinam.
Do rukou naše osudy vzal kluk na Varanu a přivedl naši kolonku na benzínovou pumpu, za což mu jsem vděčná, neboť jsem si v pátek zapoměla natankovat :-)).
Zde vzal organizaci do svých tlap poradce pro věci mongoloidní Lukes a dovedl Ferdu, mně a jednoho Afričana po fáborkách až do místa cíle Enduro etapy :-)). Jak jsme se tam dostali, netušil nikdo a lidi v cíli na nás koukali vpravdě vyjeveně :-)).
V cíli této etapy byl rovnou start dobrovolné vložky "enduro hřiště". Několik větších i menších muld po černém udusaném prachu (nebo co to bylo). Rovněž na čas. Ti nejlepší trať projeli za 44 vteřin. Rudy ji projel za 52, já za 59. A to jsem jela vědomě pomalu přes dvě nehezké hluboké rýhy.... Nepříjemnou dvojitou muldu s dírou jsem projela bez problému (pár lidí to tam i odložilo) a to mně opravdu těší :-). Rudy dokonce váhal, jestli mně na tuhle trať může pustit, když viděl, jaké problémy měla v muldě Klára na Africe... Ale nakonec pustil :-).
Odtud proběhl hromadný přesun na MX trať. Projeli jsme si ji s Rudym jednou, Ferda i Lukes odmítli. Nedivím se. Trať jako taková byla pěkná, pár slušných padáků i výjezdů, ale ta roleta mezi tím.... nic pro náš telelever. Dalo se to projet, ale nic z toho člověk neměl... Jen riskoval vytřepání dušičky.....
Asi po hodině čumění jak si Bull s Hajným rozbíjeli ústa při krvežíznivém ego-závodě, vyslovil Ferda myšlenku, že by nebylo marné vybodnout se na mx kroužení a vyrazit někam "po našem"...
Kvasha: chlapi potřebuju na pumpu, jsem úplně na suchu.
Oťásek: kolik Ti ukazuje dojezd km?
Oťásek: kruci a co Ti teda ukazuje ta obrovská obrazovka?
Klasika: no co... svítí mu tam velkej oranžovej nápis KTM :-))
Na to nám každému sólo Kvasha ukázal jeden fuckoff a jeli jsme na pumpu :-)).
Úžasný byl také sjezd po lesní cestě, o které se později Kvasha vyjádřil, že to byla cesta "jako by tam kdysi proběhli dva psi" :-)). Ze začátku byla solidní, rovná a široká, pak uzší, pak ještě uzší, pak už jen pěšina, pak pěšina z kopce, pěšina z ještě prudšího kopce a pak už nic, jen sráz, křoví po stranách a před námi zahrádky chatek. Kvasha následující dění komentoval takto:
"Ploty tam nebyly, taky na co, když z TOHO SMĚRU nikdy nic živýho přijít nemohlo, je tam jen křoví, les a sráz. A z ničeho nic 6 motorek na trávníku. Mezerou mezi tůjemi jsme projeli na další anglickej trávník a od tama už jsme jen ujížděli před hrozícím dědkem s holí :-)). Dovedete si představit, že si pěkně sedíte na zápraží své chatičky a vychutnáváte zasloužený odpočinek, když tu se mezi tůjemi objeví motorka, po ní druhá, pak třetí..., projedou po čerstvě posekaném anglickém trávníku a pokračujou dál jako by se nic nedělo? :-)) :-)) Ten děda uršitě chatku zamknul a natloukl na dveře ceduli "Na prodej" :-)) ". (pro rejpaly dodávám, že už 3 hodiny poté nebylo po našem průjezdu ani stopy).
Rovněž pro fakt, že jsme 3x během jediné hodiny přijeli do stejné vesnice (pokaždé z jiného směru) a domorodci už na nás koukali nevraživě, měl svoji teorii:
"Vesničané si museli myslet, že se za vesnicí pořádá nějaký velký sraz, jen asi těžko chápou, proč všichni jezdí ve skupinkách po šesti. Ale že to jsme pořád my, na to přijít nemohli, protože jsme při každém průjezdu zákeřně měnili formaci" :-))
Jednou jsme zastavili asi na nejvyšším kopci v okolí a koukali čerstvým průsekem dobře půl kilometru dolů na silnici. Lukes koukal velmi podezřele a Kvasha se ke mně přitočil a povídá: "hele já teda nevím, ale přijde mi docela nebezpečný jak Lukes kouká do té propasti. Takový koukání by se mu mělo zatrhnout" :-)). Nutno dodat, že tohle bylo přece jen moc velké sousto (i když si myslím, že jet tam Lukes sám, neváhá ani chvilku :-)) ).
Prostě bavili jsme se víc než kdy jindy. A mezi zastávkami na cígo a legrácky jsme zdolávali různé pasti a pastičky, do kterých nás nahnal vedoucí stáda Rudýsek. Jednou to byl sjezd téměř kolmé stěny mezi stromy z lesa na cestu
Oťásek jedoucí poslední sice večer Kvashu prásknul, že po každém zastavení prohlašoval, že dál už nejede :-)), ale pokaždé se zase rozjel a probíjel se lesem s námi a jen doufal, že nic horšího než co právě projel, přijít nemůže. A pokaždé se přepočítal :-)). Třeba když jsme se museli nejednou otáčet na úzké lesní cestě nad srázem. Jedno otočení Kvashovi nevyšlo a odnesl to pravý zadní blinkr. Kluci se tedy chopili LCachta a nadhazováním zadku pomalu Kvashu otáčeli.
Lukes: Noha!
Rudy: Co noha, jaká noha? Tady žádná noha není!
Lukes: MOJE noha! Hodil jsi mi to na nohu :-))
Dorazili do kempu špinaví jak prasata, ale celí a nepoškození :-). Jen Oťásek si opět ulomil držáček blastru....
Kolem deváté hodiny večerní proběhlo v hlavním stanu vyhlášení výsledků, kterého jsme se ovšem neúčastnili, jelikož jsme neměli důvod. Jen jsme pochytili, že ve skupině A zvítězil Hajnej (dost překvapivé, neboť sebou mlátil kde mohl....), druhý se umístil Bull a třetí VašekDr (obrovská gratulace Vašku!!).
Mezi ženami překvapivě zvítězila Klára :-)). A já, přestože jsem ze soutěže v polovině odstoupila, jsem dodatečně obdržela pohár za druhé místo (aniž bych o něj stála).
Takže takhle jsme prožili "naše" mastodonty. Opravdu to "naše" je zde nutné, protože zbytek soutěžících bude mít úplně jiné zážitky, protože prožili úplně jiný den.
Ale já vím, že ten náš.... byl prostě lepší :-)
Report od Kvashy naleznete zde
Komentáře
Přehled komentářů
Mě se celá akce líbila,jel jsem si na co jsem měl.Původně jsem si myslel,že žádná akce ani nebude,ale Yankee mě mile překvapil.
Je pravda,že místo motokrosu(ač ho mám rád)bych raději jel nějaké enduro,ale aspoň jsem využil toho,že nemusím jet do tobogánu,protože jsem se na něj necítil.Tento rok jsem jel v terénu poprvé a tak bych nerad ublížil sobě nebo Bigovi.I tak šel na motokrosu furt nadorazy.
Já bych bral styl XL Rally,kde je důležité se správně orientovat v terénu podle rozpisu a tachometru nebo podle slepé mapy.Tam se pak rozdíly ve výkonosti strojů a vyplavenosti mozků jejich řidičů eliminují.No ale asi by to bylo složité na organizaci.Uvidíme kam se povede další Mastodont,ale opravdu vím že není jednoduché něco pro lidi zorganizovat.
Jako jo
(Mayestro, 9. 5. 2007 14:53)Tak to souhlasim ze ten Váš den byl lepší.. přeci jen, občas se neco nedomyslí a když to nekdo za Yankkeho neudela, konci to takto..
jo jo jo
(petr_t, 8. 5. 2007 22:12)U nás lilo jak sip,tak jsme to vzdali,navíc v sobotu musela Aranka do školy na Slovensko a to by jsme doharcovali večer.Prostě mě to celé sere,takovou dobu se na to těším jak proženu OňDoňa po mém rodišti a místy prožitého mládí a huja z teho.Jedem tam v červnu slavit na celý víkend a aspoń si něco projedem.Aranka je sice v terénu jak já v galanterce, no něco dá.Tak snad příště a nebo jinde.
pekne :)
(Slayer, 7. 5. 2007 23:33)
Jste nam jezdili, kousek od chaty, coz me dost stvalo, protoze jsem se nemohl zucastnit :)))
Moto byla nachystana, ale pritelkyne to nejak nemohla rozchodit.
Ale na ten skutr v kopci nezapomenu :))
Dobrý
(Cycli, 7. 5. 2007 18:26)Asi dobrá akce. Škoda, mám to 40 km od baráku a nemohl jsem jet. Kouká na ty gumy na KTM a moc se mu nedivím, že jel taky do kempu dřív. asi bych taky jel. :)
díky za gratulaci
(Vašek DR, 10. 5. 2007 21:41)