Vzhůru za šipkou aneb Geocaching
Geocaching je celosvětová „hra“ dospělých vlastnících GPS přístroj v jakémkoli provedení. Někdo někde schová krabičku s několika drobnostmi, napíše na web její souřadnice a už je jen na Vás, jestli právě tenhle poklad se rozhodnete pomocí satelitní navigace ulovit. Já lovím ze sedla motorky, sloveno mám 158 pokladů v širokém okolí a postřehů, jež se mohou budoucím hledačům pokladů hodit, mám až na půdu... |
|
Tady je pár z nich: |
|
Šipka
vás vede VŽDY tou nejnemožnější cestou. Věřte, že pokud se
drápete skrz maliní a ostružiní do příkrého kopce v hustém lese,
obtěžují vás komáři, klíšťata, zvědaví houbaři či jiná lesní havěť,
tak dolezete s jazykem na vestě k pokladu ve chvíli, kdy se na
vyhlídce vedle něj uvelebila vetchá stařenka o francouzských holích,
kterážto sem byla dopravena vnukovým BMW řady 3 se sníženým
podvozkem. K pokladu totiž vede vám dosud utajená téměř asfaltová
cesta od hostince v nedaleké vesnici. I 28m je někdy nepřekonatelná vzdálenost. Třeba ve chvíli, kdy stojíte od pokladu co by kamenem dohodil, leč bohužel na špatném břehu řeky. Toto se mi stalo již 2x a řeknu Vám, že po hodinovém trmácení se lesem Vám pohled na říční proud valící se přes kameny vůbec nepřipadá romantický. |
|
Vítězí selský rozum. Když už jste se přece jen v potu tváře doplazili do vzdálenosti 10m od pokladu, začne Vaše GPS z neznámých příčin ukazovat každé dvě vteřiny na úplně jiné místo, honí vás po kluzkém jehličí dolů a zase nahoru a Vy zoufale přepínáte mezi různými módy tak dlouho, dokud Vám Vaše ctěná polovička nezaklepe na rameno hledaným pokladem. Místo Vašeho nervózního pobíhání totiž převracel kameny, nakukoval do dutých pařezů a hledal ve větvích. Většinou úspěšně. Většinou úspěšněji než Vy. |
|
A jeden z jiného soudku. Často v zápiscích (notýsek uvnitř krabičky pro „zalogování“ Vašeho nálezu) čtu, kolik sil, úsilí, škrábanců, bodnutí hmyzem, bodnutí větví ,bodnutí krvelačným kolegou, hledače pokladů právě toto odlovení stálo. Teď, co poklady lovím na motorce, už se jen usmívám.... Dala jsem si totiž závazek, že dál než 100m nejdu. Mám přece enduro :-). Takže můj prozatímní rekord v příjezdu k pokladu je 1,7m. Blíž to nešlo. Opravdu. Poklad visel na větvi 170cm vysoko :-) |